V jedné z jeho kapitol prováděl jakýsi Karel Štencl rozbor výsledků sčítání plzeňského obyvatelstva, které se konalo 15.února 1921. Poměrně podrobnou analýzu autor doplnil i o některá statistická data vztahující se ještě k roku 1880. Myslím, že tyto obtížně získatelné informace jsou v dobovém kontextu poměrně unikátní, disponují značnou výpovědní hodnotou, a proto bych se o některé z nich se čtenáři Deníku rád podělil.

Tak například počet obyvatel Plzně činil v roce 1921 87231 a o osmdesát let později, při zatím posledním vyhodnoceném sčítání, dosáhla skoro dvojnásobku tj. 165259 osob.

Co se týče vyznávané víry, tak zatímco v roce 1921 byl počet věřících, organizovaných v římsko – katolické církvi, ustanoven na 52514, tak na počátku třetího tisíciletí se k této víře oficiálně přihlásila již pouze polovina tohoto počtu, přesně 26557 Plzeňanů. U evangelíků je v rámci tohoto srovnávání situace ještě o mnoho horší. Při prvním poválečném sčítání se v roce 1921 přihlásilo k této víře 5163 osob, tak v roce 2001 to byly již jen pouhé tři osoby. Zajímavým je fakt, že zatímco početní vývoj osob s udávanou evangelickou vírou se jeví na počátku 21. století strmě až fatálně klesajícím, tak například mezi léty 1880 a 1921 ještě přibyly, a to zejména na úkor římských katolíků, celé dvě tisícovky evangelíků, přesně 2066 osob.

Dominující římští katolíci zaznamenali mezi léty 1910 – 1921, podle výsledků tehdejších sčítání, jeden z prvních propadů v členské základně, o 23362 osob, tj. o 30,8%, a zatímco v roce 1880 byl udáván poměr jejich členů k celkovému počtu obyvatelstva v Plzni ještě 93,5%, v roce 1921 to bylo 59,3% a v roce 2001 je tento poměr udáván jako 16%. Pro jistou úplnost lze dodat, že k propadu členské základny došlo i u příslušníků církve československé – husitské, a to z počtu 4227 věřících v roce 1921 na stav 1101 osob, zadokumentovaný při sčítání před deseti lety, v roce 2001.

Zajímavým se jeví nepochybně i národnostní složení Plzně. V roce 1921 bylo ve městě evidováno 76166 Čechů a Slováků, což činilo skoro 91 % z celkového počtu obyvatel Plzně. V roce 2001 potom žilo v Plzni, i při nutném respektu k rozdělení státu, po kterém je již bohužel třeba oficiálně pojímat Slováky jako cizince, Čechů, Slováků, Slezanů a Moravanů 159562 osob. Jednalo se tak o 96,7% obyvatel krajské metropole. Ve městě však za inkriminovaných osm desetiletí zřetelně ubylo obyvatel německé národnosti. Jestliže v roce 1921 zde žilo 6757 Němců, což tehdy činilo skoro 8% plzeňské populace, tak v roce 2001 se jednalo již jen o 298 osob německé národnosti, tedy o 0,2% všech zdejších obyvatel.

Věřím, že jsem čtenáře, na první pohled možná suchými statistickými čísly, zcela neotrávil. Domnívám se však, že z komparace sociologických dat lze v urbárním vývoji odvozovat či dovozovat mnohé, a to i přes fakt, že samotná jejich další interpretace dat již leží na každém z nás, zcela individuálně. V tomto smyslu jsem osobně již velice zvědavý, jaké výsledky a zjištění, a to přes neoprávněnou kritiku mnohých, přinese vyhodnocení posledního statistického sčítání lidí, domů a bytů, které bylo ukončeno k 14. dubnu letošního roku.

Pro Plzenskenovinky.cz
Jiří Valenta