Ať se již jedná o výstavu nového divadla za více než 800 milionů korun, čističku odpadních vod za miliardu nebo například zbudování nového depa a nákup oprav přepravních vozidel hromadné dopravy za 98 milionů korun, splácených každoročně po dobu 29 let.

Najednou však zodpovědné osoby zjišťují, a to k překvapení úplně všech, že na vysoutěžený titul »Plzeň – hlavní město evropské kultury 2015«, obligatorně spojený s řadou podpůrných projektů, se dalších vlastních financí již »jaksi« nedostává. Hlavnímu programu projektu chybí k jeho úplnému pokrytí částka přesahující 450 milionů, a to ještě za optimální situace, že město uvolní vlastních 200 milionů korun.

Na takto kritický stav upozornila dokonce již i návštěva členů monitorovacího výboru z Bruselu letos na jaře a ve své zprávě pro zastupitele to poté popsala Marcela Krejsová, předsedkyně Správní rady obecně prospěšné společnosti »Plzeň 2015«, která byla zřízena městem právě na shánění finančních prostředků na pokrytí celého projektu.

Bývalá náměstkyně primátora Plzně pro kulturu za ODS a aktuálně kandidátka na hejtmanku Plzeňského kraje, která sama stála u zrodu projektu, se ale dnes již »staví na zadní« a tvrdí, že chybějící peníze by mělo od státu získat zejména vedení města.

Kupodivu však zapomíná na to, že ona a další zaměstnanci »její« společnosti přijímají, a to zejména za tuto činnost, nemalé prebendy, a že ve zmíněné městské radě mají převahu členové její mateřské partaje, v čele s primátorem Baxou.

Objektivní pravdou ale také zůstává, že se státu v jeho dnešních pravicových konturách do takovéhoto kulturního sponzoringu moc nechce. Má totiž svých problémů, a to zejména sociálního charakteru, více než dost.

Je jasné, že kulturní titul a zejména realizace kvalitního programu by mohly v budoucnu přinést do městské, ale i státní pokladny obnos významně převyšující náklady, ale současný stav projektu je již opravdu vážný. Zavání tak i možnou a stále se blížící ostudou, pokud podmínky stanovené Bruselem nebudou naplněny a redukovaný kulturní program by byl takto monitorovacím výborem následně odmítnut.

Jiří Valenta