V jednom deníku to až tři novináři najednou označili za lež, podobně jako to udělal kandidát Korčok v televizi. Přitom CO JE NA TOM LEŽ??
Pokud by se země Evropské unie rozhodly i obrannou politiku zařadit do stejného pilíře, který původně fungoval jen pro tvoření pravidel jednotného trhu a dohodly se na rozhodnutí kvalifikovanou většinou, tak prostě o slovenských vojácích bude rozhodovat většinové hlasování v unii. Ano, taková situace je značně nepravděpodobná. Jak velké, tak malé státy mají výsostný zájem tento klíčový prvek suverenity ponechat ve vlastních rukou.
Ale není to lež, nemůže být (už z principu nemůžete o tvrzení „pokud se rozhodnou, že to takhle bude, tak to takhle bude“ říkat, že je lží). A debata o tom, kde určit jasné hranice předávání kompetencí na úroveň EU je zcela legitimní. A extrémně to dráždí část kavárny, přirozeně, zvláště pokud se poukazuje na to, že právě Ivan Korčok dal najevo, že by proces předávání dalších kompetencí podporoval. Podobně, jak rád podporuje i jiné věci, které diktují mocné kruhy ze zahraničí (přesun části velvyslanectví do Jeruzaléma, podpora vojenských akcí v Jugoslávii či Iráku a podobně). A když se o tom začalo hlasitěji mluvit, je jasné, že národ tato tvář Ivana Korčoka, skrytá za stylovými brýlemi a jinými marketingovými hračkami, dráždí. No a o to víc jsou hysteričtí jeho podporovatelé v médiích. A nervózní
Juraj Draxler